Hudba v něm vzbuzovala podivnou agresi, ironickou sebestřednost, putování bez cíle. Ničemu se nebránil. Nedával tomu, co se objevilo, žádnou korekci. Každému vnuknutí se oddal jako milostné vášni. Exprese rapové flow z něho vycházela sama. V každém tónu byla šílenost jeho vnitřních bojů, zamotanost jeho introspektivní duše a bloudění v jeho nekonečné touze po vyšším smyslu života. Bylo to pravdivé, bylo to o jeho ztracenosti. Ti, kdo se tomu otevřeli a neodradila je existenciální tíže, ti tomu propadli.

~ úryvek z knihy FERDINAND Labyrint & Srdce